Obnova deštných pralesů

2. ledna 2018 v 18:35 | H. |  Deštné pralesy
Ačkoliv deštné pralesy pokrývají jen malý zlomek zemského povrchu, je v nich uloženo největší množství uhlíku ze všech pevninských přírodních ekosystémů. Existence těchto uhlíkových rezervoárů je nezbytná pro udržení stability našeho klimatu. Při kácení a následném pálení deštných pralesů se zadržovaný uhlík uvolňuje do atmosféry, a zvyšuje tak emise skleníkových plynů.
Přesto již bylo zničeno či poškozeno přes 80% deštných pralesů a kácení stále pokračuje. Jeho důsledky zasáhnou nás všechny.

Greenpeace se podařilo dosáhnout značných úspěchů v ochraně pralesů v Amazonii a v Africe a v současné době své síly zaměřuje zejména na deštné pralesy v Indonésii. Cílem Greenpeace je dosáhnout naprostého zastavení kácení deštných pralesů do roku 2020.
 

Tropický deštný les - fauna

21. prosince 2017 v 21:49 | H. |  Tropický deštný les
Deštné pralesy se doslova hemží životem. Na ploše pouhých tisíc hektarů se vyskytuje až 400 druhů různých ptáků, 125 druhů savců, 150 druhů plazů a obojživelníků, 150 druhů motýlů a nespočítané, ale ohromné množství jiných bezobratlých živočichů jako jsou například jedovatí pavouci a hmyz.

Tropický deštný les - flóra

19. prosince 2017 v 16:01 | H. |  Tropický deštný les
Tropické deštné lesy se nacházejí kolem rovníku, kde jsou dny i noci dlouhé 12 hodin a kde se průměrná denní teplota pohybuje mezi 20 a 25˚C pouze s malými odchylkami. Sezóny jsou tu neznatelné a jak už název napovídá, spadne tu během celého roku velké množství srážek.

Dominantní vegetací v této oblasti jsou stromy, liány a epifyty. Typickou strukturu lesa tvoří společenství pozemních malých nedřevěných rostlin, roztroušené patro menších stromů a vysokých keřů a souvislé patro přibližně 30 metrů vysokých stromů, kterým se prodírají 40 a více metrů vysoké stromy.
 


Projek Green Life

8. prosince 2017 v 11:00 | Ivča |  Zachraňujeme - nápady a důležité odkazy
Nositelem tohoto projektu je česká nezisková nevládní organizace Prales dětem, která vznikla v České republice v roce 2009 a zabývá se ochranou tropického deštného pralesa a ohrožených zvířat v Indonésii. Součástí této organizace je výchova a vzdělání dětí a mládeže v ČR a v Indonésii.

Ničení II.

3. prosince 2017 v 10:27 |  Deštné pralesy

PLANTÁŽE
Velké ohrožení tropických pralesů představuje i zakládání nových plantáží. Na jihu Sumatry bylo v posledních několika letech vytvořeno na úkor pralesa 28% nové zemědělské půdy určené na plantáže pro kávovník. Většina z nich přitom leží na území národního parku Bukit Barisan Selatan, což je jedno z posledních míst kde se vyskytují sumaterští nosorožci a tygři.
Katastrofou pro pralesy je zvýšená poptávka po palmovém oleji.

Ničení I.

30. listopadu 2017 v 10:23 |  Deštné pralesy

TĚŽBA DŘEVA
Hlavním viníkem úbytku pralesů je v dnešní době nezákonná těžba dřeva. Po tropickém dřevě, jsou velké celosvětové poptávky a o potřebě celulózy v papírenském papírenském zboží ani nemluvě. Vlády států ve kterých se jednotlivé pralesy nacházejí se sice snaží nelegálnímu kácení pralesů zabránit - o čemž svědčí i několik dohod s evropskými zeměmi, které mají zamezit dovozu jakéhokoli neoznačeného dřeva. Vláda má v současnosti velmi podrobně vypracované plány využití jednotlivých lesních území včetně jejich rozčlenění na lesy určené k plošnému vykácení, k selektivní těžbě cenných stromů i na lesy ochranné.

Konžský deštný prales - fauna

28. listopadu 2017 v 16:55 | H. |  Konžský deštný prales
Celkově se Demokratická republika Kongo řadí mezi 10 zemí s tzv. "mega" biologickou rozmanitostí (480 druhů savců, 565 druhů ptáků, 1000 druhů ryb, 350 druhů plazů atd.

Fauna se liší v oblasti deštných lesů a oblasti savan. V deštných lesích žijí ze vzácnějších živočichů např. antilopy okapi a bongo, z primátů gorily nížinné i horské, šimpanzi, na savanách zebry, žirafy, lvi, sloni, bílí nosorožci, buvoli, leopardi, gepardi, v řekách i hroši, krokodýli aj., rovněž velké druhy plazů (zmije nafukovací, stromová kobra a další).

Indonéský deštný prales - Fauna

27. listopadu 2017 v 11:30 | Ivča |  Indonéský deštný prales


Po Malajsii a Spojených státech má Indonésie nejvyšší počet ohrožených druhů na zemi. Celkem je toto číslo 722 ohrožených druhů. Ovšem není to jediné prvenství, které tato oblast má. V počtu ohrožených druhů savců totiž má rovněž první místo. Na tomto území totiž žije 147 ohrožených druhů savců a od roku 2000 se tento počet ještě navýšil o dalších 7 druhů.
Každý rok prý na Sumatře umře více než 1000 orangutanů a na Borneu by toto číslo mělo nabývá mnohem větších hodnot. Indonéské pralesy totiž mizí až nezávratným tempem. Uvedem jen některé druhy zvířat z této oblasti. Jedná se o jedny z nejvýce ohrožených druhů.

Tropický deštný les

26. listopadu 2017 v 13:18 | H. |  Tropický deštný les
Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700-2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku. Vlhkost vzduchu bývá až 100 %.

Indonéský deštný prales - Flóra

19. listopadu 2017 v 10:00 | Ivča |  Indonéský deštný prales
V Indonésii je diversita rosrlin a jejich životních strategii obrovská. Jen ostrov Borneo je domovem 3 000 druhů stromů, více než 1 700 druhů orchidejí a nejméně 50 druhů masožravých láčkovek. Několik tisíc druhů rostlin na Borneu jsou navíc endemité - druhy, které nenajdeme jinde na světě.

- Rafésie - je největší květina na světě, je proslulá svým obrovským květem, který páchne jako hnijící maso. Je to vlastně strategie této rostliny, aby nalákala své opilovače - mouchy a další hmyz. Vyskytuje se v 15 - 19 druzích na území jihovýchodní Asie - v Indonésii na Sumatře, Javě a Borneu a dále pak na Malajském poloostrově, v jižním Thajsku a na Filipínách. Všechny druhy této rotliny jsou přitom řazeny mezi ohrožené.
Tato květina je specializovaná parazitická rostlina, jejímž hostitelem jsou popínavé liány stromové révy rodu Tetrastigma. Největší květ má druh Raffesia arnoldii. Tento květ může měřit v průměru až 106 cm a vážit až 10 kilogramů.
Jelikož je většina druhů této rostliny vázaná na určité místo, jsou velice náchylné k vyhynutí vlivem poškození jejich přirozeného prostředí, úbitku hostitelských rostlin, nebo díky cílenému sbírání.

Kam dál